Když se mluví o filmovém pirátství, můžeme mít na mysli celou řadu věcí, které jsou primárně spojeny s tím, že si film stáhneme, půjčíme, nebo si ho pustíme online. A právě na základě těchto věcí musím říci, že se vytvořily řady služeb, které nabízejí něco podobného, ale jsou legální., v minulosti byly příkladem klasické videopůjčovny, které se později transformovaly v DVD půjčovny. Dnes jsou tyto možnosti spíše už jenom v největších městech.

Film lze legfilmy online legálněálně sledovat i online

I toto může být na první pohled filmovým pirátstvím, a to ve chvíli, kdy není využívána jedna ze služeb, kterou je Netflix. Ta je dnes rozšířená po celém světě, jelikož je spojována s jednouchou distribucí filmů a seriálů prostřednictvím internetu. A to vše jenom za skutečně malý poplatek. Je tedy jasné, že této cesty dnes využívá stále více lidí. Ti tak mohou v rámci svého měsíčního tarifu doslova neomezeně sledovat úplně vše, co je v daném výběru zajímá. Pozitivem je i to, že tato služba už je i u nás.

Na podobném principu mohou fungovat i různé kabelové nebo internetové televize, které nám dnes také mohou nabídnout především široký výběr filmů a seriálů ve formě videoték.

 

Legální stahování není problém

V podstatě jakékoliv stahování není problém, pokud dané dílo dále nešíříme. Jsou ale i možnosti, jak si konkrétní film či seriál můžeme stáhnout s jistotou, že jeho licence je legální. I tato služba se v podstatě vytvořila z těch, které byly původně nelegální.

Ztráty pro kina? Téměř ne

A proč na toto téma vlastně narážím? Hlavně proto, že si mnozí tvůrci a distributoři filmu stěžují na ztráty zisků, vlivem počítačového pirátství. Přitom forem, jak odlákat diváka z kina je mnohem více. I když z nich tvůrci pár drobných mají, rozhodně to neznamená, že by to bylo tolik, jako za lístek do kina. V souvislosti s tím jasně poukazuji na to, že ztráty společností nejsou vlivem počítačového pirátství rozhodně tak velké, jak si často účtují. Pokud by tomu tak bylo, budou chtít dané legální poskytovatele právně napadnout, nebo je alespoň připravit o další peníze, které by získali oni.

podoby pirátstvíKdyž se mluví o počítačovém pirátství, můžeme mluvit o několika formách. Jak ve směru toho, kolik tvůrci tratí, tak ve směru toho, co je a není legální. Stejně tak se můžeme podívat na to, jaké formy může dané pirátství mít. A na toto se zaměřím já. Začnu dnes již historickými postupy, které spočívaly v jednoduché distribuci kopírovaných CD a DVD disků. Kdo měl u svého počítače vypalovačku a měl přístup k filmům, ten je takto celkem jednoduše, i když pracně šířil.

Běžné stahování bylo a je stále hitem

Velký rozmach zažilo filmové pirátství hlavně v době zrychlování internetu. Film tak nebylo nutné stahovat několik hodin, jelikož vše mohlo být hotovo do několika minut, maximálně desítek minut. K tomu posloužily buď různé FTP servery, stejně jako například i datová ložiště. Mezi nejznámější patřil v minulosti Rapidshare, s českých určitě Uložto. Právě zde byl a je nespočet různých filmů, které si lze v podstatě jednoduše stáhnout. Hlavní odpovědnost má v tomto případě ten, který sem daný film nahraje. Samotné stahování jako takové totiž nelegální není.

P2P sítě lákají i nyní

Na zcela jiném principu funguje distribuce filmů přes P2P sítě. Vždy se musí najít jedna osoba, která film nahraje ve formě torrentu na takzvaný tracker. Následně mohou jednotlivé osoby tento film stahovat. Od těch, co ho již mají, nebo mají jenom část, mohou stahovat další připojení uživatelé. Vzájemně se tak propojují, což se pozitivně podepisuje jak na rychlosti stahování, tak to eliminuje i případné vypadnutí některých článků z řetězce.

Videa online? Proč ne!

Poměrně zajímavá cesta se váže také k tomu, že filmy již můžeme sledovat přímo online. Pokud daný uploader nevlastní potřebná autorská práva, stále se samozřejmě jedná o počítačové pirátství. Na druhou stranu odkazování na konkrétní videa stále nemá jistý právní výklad. I když padlo již několik konkrétních rozsudků, znám i řadu těch, které naopak skončili pozitivně. Každopádně platí, že i zde se postihu dočká hlavně osoba v podobě distributora, tedy nikoliv toho, který je jenom konzumentem obsahu. Pokud takový film sledujete, může vám hrozit v podstatě jenom morální újma. Skutečně.

Slovo „pojďme do kina“ dnes slýcháváme stále častěji. Dnes se kino stalo pro mnohé velmi oblíbenou a vyhledávanou možností toho, jak můžeme trávit čas. Pokud je i pro vás film něčím kouzelným, podívejte se spolu se mnou na, jaký typy kin u nás vlastně existují. A začneme tím, co zná téměř každý.

Multikina jasně dominují

Proč jsou tak oblíbené, když dle mého nabízejí nejméně osobní přístup? Důvod je jasný. Jsou s nimi spojeny veškeré premiéry, jsou umístěny ve velkých a navštěvovaných nákupních centrech a používané technologie jsou na špičkové úrovni. Obvykle nabízejí na několik různě velkých kinosálů a tak pokud přijdete v podstatě na blind, máte jistotu, že si z bohaté nabídky stejně dokážete vybrat přesně to, co vás zajímá. V těchto kinech je k dispozici i kompletní komfort spojený s jídlem a nápoji, nebo dalším zázemí. Pokud vám nevadí stovky dalších lidí a celkově vyšší ceny, nebudete zklamáni.

typy kin

Malá městská kina

Ta jsou doslova protikladem předchozích možností. Jde o kina v menších městech, která pokud jsou s něčím spojena, tak s obvykle menšími a staršími sály. Nejenom, že technologie ani zázemí není tak dokonalé, ale na filmy je zde často nutné čekat i několik týdnů nebo měsíců po premiéře. Na druhou stranu i ta mají své kouzlo a atmosféru. Jsou možností, jak se může potkat řada místních a jak můžeme vyrazit do kina bez zbytečného plánování cesty. Zkrátka a jednoduše vyjdeme z domu a za pár minut jsme v našem malém městském kině. Bohužel platí, že vzhledem k celkové nerentabilitě provozu musíme říci, že jich stále více zaniká. I když místní skupiny se často snaží o jejich záchranu.

Kina zaměřená na uměleckou tvorbu

Taková mám rád nejvíce. I když je jich také rok od roku méně, stále existují. I když nejsou spojena s takovou popularitou jako v případě multikin, mají co nabídnout. A to hlavně po umělecké stránce. Jenom málokdy v nich můžete sledovat film, který vás dokonale zklame. Je tomu právě naopak. Důraz na zajímavou uměleckou tvorbu dělá z daných kin něco, co v poslední době začíná zajímat stále více lidí.

pirátsví a filmy

Kinodistribuce a následné vydání filmu na DVD disku je pro tvůrce často jediná možnost, jak mohou na konkrétním filmu vydělat. Je proto jasné, že se mnozí tvůrci snaží jakémukoliv filmovému pirátství zabránit. A to hlavně ve formě žalob, které mají dát exemplární tresty a ukázat, že dané pirátství je skutečně něčím, čemu bychom se měli vyhnout.

Jak jsou počítány ztráty?

Pokud zveřejníte film na internetu, může to mít pro vás doslova nedozírné následky. Z jakého důvodu? Jelikož mnozí tvůrci filmů přicházejí s celkem zajímavým výpočtem ztráty. S tím já osobě nesouhlasím, jelikož mi daná myšlenka přijde zcela scestná. Tvůrci jednoduše vynásobí počet stažení daného filmu, nebo počet zhlédnutí daného filmu, cenou lístku v kině, čímž vznikne cifra, kterou oni považují za škodu. Přitom přímá úměra mezi tím, že si někdo stáhne film, na který by jinak šel do kina, v podstatě neexistuje. I proto se následně objevují žaloby na desítky i stovky milionů korun.

O kolik kina reálně přijdou?

To je otázka, na kterou neexistuje objektivní odpověď. Podívejte se například na mě. Několikrát do týdne si stáhnu určitý film. A to jenom proto, že hledám zábavu na večer. Pokud bych si ho nestáhl, najdu si jinou. Rozhodně to neznamená, že bych chodil několikrát týdně do kina, jak si tvůrce a distributor filmu myslí. Nehledě na to, že řada filmů už ani v kinech není a čeká se na vydání DVD. Vzniká takzvané hluché místo, kdy v podstatě ani nejsou legální cesty, jak si můžeme konkrétní film opatřit.

Lákadlo na kino?

Není výjimkou, že počítačové pirátství může kinu jako takovému i přilepšit. Zvláště v případě kinoripů v pochybné kvalitě. Pokud vás konkrétní film zaujme, nenecháte si ujít příležitost vidět ho znovu – s dokonalým zvukem a ve skvělé kvalitě. To rázem oblast počítačového pirátství může stavět na zcela opačnou pozici, kdy v podstatě dělá reklamu filmu. A že to tak může fungovat, to dokládají třeba hudebníci. Jejich alba určená k bezplatnému stažení nejsou nic jiného, než jenom zajímavá reklama na koncert. Tedy na událost, kam už musíme přijít a kam si již musíme zaplatit lístek.